V tomto článku se chci zabývat oprávněním policejního orgánu vydávat usnesení o odložení věci dle § 159a odst. 1 trestního řádu. Předmětné ustanovení zní: Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak.
Ve své dlouholeté praxi advokáta jsem se nesetkala s případem, aby o odložení věci rozhodoval svým usnesením státní zástupce. O odložení věci vždy rozhodoval policejní orgán. Jsem přesvědčena, že se jedná o systémovou chybu. A bohužel o nápravu neusiluje ani stát, ani odborná veřejnost. Kdo měl možnost se seznámit s usnesením o odložení věci, je srozuměn, že pro vydání takového rozhodnutí je nutné mít odbornou kvalifikaci. Tím mám na mysli právnické vysokoškolské vzdělání. Policejní orgán se v odůvodnění svého usnesení o odložení věci standardně zabývá, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu či nikoliv. Např. cituji výňatek z usnesení policejního orgánu: Provedeným šetřením dle § 158 odst. 1 trestního řádu nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy podle § 259 alinea 2 trestního zákoníku, ani žádného z dalších činů uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku, …
Teoretickým výkladem pojmů skutková podstata trestného činu, znaky skutkové podstaty trestného činu, třídění skutkových podstat trestného činu, se zabývá trestní právo hmotné – jeho obecná část. K tomu jsou vydávány učebnice a publikace pro právnické fakulty. Předmluva k učebnici trestního práva hmotného, obecná část, vydání 1995, uvádí: Revoluce v listopadu 1989, ze které vzešel náš současný demokratický politický systém, vede nutně k metamorfóze celého právního řádu včetně práva trestního. Trestněprávní novely, vydané po listopadu 1989, představují pouze první kroky zásadní demokratické trestněprávní reformy, zaměřené jednak na překonání totalitních deformací platného trestního práva, jednak na jeho modernizaci v souladu s mezinárodně právními závazky ČR i světovými trendy. Trestněprávní studium je náročné a nelze ho omezit na studium učebních pomůcek, … Trestněprávní erudice neznamená pouze osvojit si určitou sumu elementárních teoretických a praktických trestněprávních poznatků včetně terminologie a odborného jazyka. Student se musí naučit i pracovat se zákonem, analyzovat trestněprávní normy, interpretovat je a aplikovat je v konkrétních kauzách. (Trestní právo hmotné, I. Obecná část, Oto Novotný – Adolf Dolenský – Jiří Jelínek – Marie Vanduchová, Codex Praha 1995)
Jsem pevně přesvědčena, že policejní orgán bez právnického vysokoškolského vzdělání nemůže být povolán k vydání usnesení o odložení věci. Stejně tak, jako např. osoba bez lékařského vysokoškolského vzdělání nemůže provádět operaci, nemůže osoba bez právnického vysokoškolského vzdělání vydávat rozhodnutí o odložení věci dle § 159a odst. 1 trestního řádu. To, že po desetiletí přetrvává tento alarmující stav, znamená, že prozatím se ještě nezdařilo zcela překonat totalitní deformaci trestního práva.